LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV ZAMĚSTNANCE BĚHEM EPIDEMIE KORONAVIRU

Kam se obrátit o pomoc a co si nenechat líbit, pokud máte pocit, že se k Vám zaměstnavatel nechová fér

V souvislosti s prevencí šíření Korovaniru přijala vláda České republiky celou řadu opatření, které doléhají na české firmy i zaměstnance. Ale ani v této nelehké situaci zaměstnavatelé nemohou porušovat práva zaměstnanců. Abyste věděli, co si nenechat líbit, nebo abyste dokázali poradit kolegům, připravili jsme pro vás základní informace.

https://www.mpsv.cz/web/cz/prava-zamestnancu

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou „ze dne na den“?
Zaměstnavatel dovolenou určuje alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší lhůtě (§ 217 zákoníku práce)

Může mi ve zkušební době zaměstnavatel dát výpověď během prvních 14 dnů nemoci, nebo když jsem v karanténě?
Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 66 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit výkon jiného druhu práce, než mám v pracovní smlouvě?
Zaměstnanec není povinen vykonávat jinou práci, než má sjednanou jako druh práce v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel se musí se zaměstnancem na výkonu jiné práci mimo sjednaný druh práce dohodnout.

Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci?
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil účelově (§ 106 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel zkrátit pracovní úvazek?
Zkrátit pracovní dobu (úvazek) lze pouze v dohodě se zaměstnancem (§ 80 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel dát výpověď kvůli koronaviru?
Ne, nemůže. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci pouze z důvodů vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce.

Může mi zaměstnavatel snížit mzdu?
Zaměstnavatel nemůže snížit zaměstnanci sjednanou mzdu. Pozor: je-li mzda zaměstnance určena mzdovým výměrem, je snížení možné, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně.

Je možné pracovat z domova, když jsem v karanténě?
Zaměstnanci nelze práci z domova jednostranně nařídit, neboť se na tom musí zaměstnanec se zaměstnavatelem vždy dohodnout. Práce z domova je možná i při nařízené karanténě. Zaměstnanci v takovém případě přísluší mzda, nikoli náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Může mi zaměstnavatel zrušit nebo změnit směny „ze dne na den“?
Změnu rozvržení směn může zaměstnavatel provést pouze 2 týdny předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak (§ 84 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit neplacené volno?
Neplacené volno nelze nařídit, lze jej poskytnout jen na žádost zaměstnance.

Kolik dostanu, když jsem v karanténě?
Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dnů, a pokud se zaměstnanec nevrátí do práce, pak má od 15. dne nárok na nemocenské (§ 192 zákoníku práce).

Pokud je má firma uzavřená kvůli mimořádným opatřením, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu uzavření provozoven na základě mimořádných opatření vlády nebo z jeho vlastního rozhodnutí, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

Když nemůže zaměstnavatel zajistit chod podniku kvůli prostoji, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu prostoje, např. nemá dostatek surovin pro výrobu, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku výdělku [§ 207 písm. a) zákoníku práce].

Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu?
Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Kdy mám právo na pracovní volno a ošetřovné?
Po celou dobu uzavření příslušného školského zařízení/stacionáře přísluší zaměstnanci pracovní volno a dávka ošetřovné z důvodu péče o dítě mladší 13 let, péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), a dále o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost).

MÝTY A POLOPRAVDY PODLE PRACOVNÍHO PRÁVA V DOBĚ EPIDEMIE KORONAVIRU

Manžel/partner se nakazil COVID-19, takže mám nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování.
POLOPRAVDA
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování nemocného manžela/partnera, se kterým žije ve společné domácnosti a jehož zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou, pak mu přísluší dávka – ošetřovné. Při lehčím průběhu nemoci však nemusí být ošetřování nezbytné. O potřebě ošetřování rozhodne ošetřující lékař manžela/partnera. V této situaci je navíc pravděpodobné, že u takového zaměstnance bude rozhodnuto o nařízení karantény, tudíž zaměstnavatel bude muset omluvit jeho nepřítomnost v práci z tohoto důvodu a poskytnout mu náhradu mzdy/platu ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Žiji v domácnosti se seniorem, takže mám nárok zůstat doma, abych jej neohrozil.
POLOPRAVDA
Zaměstnanec nemá automaticky nárok na „preventivní volno“. V této situaci je však vhodné, aby zaměstnavatel vyšel zaměstnanci vstříc a dohodl se s ním na výkonu práce z domova, pokud je to možné. Mohou se také dohodnout na čerpání dovolené nebo na přesunu v harmonogramu rozvržení směn. Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout neplacené pracovní volno.

Zaměstnanec není povinen nosit roušku na pracovišti.
POLOPRAVDA / MÝTUS
V současné době jsou všechny osoby povinny mít ochranný prostředek dýchacích cest na všech místech kromě svého bydliště. Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci, pokud je to slučitelné s výkonem daného druhu práce, jinak musí zaměstnavatel zajistit ochranu zdraví zaměstnance jinými opatřeními.

Nemůžu odmítnout výkon práce, když je ohroženo moje zdraví a život.
POLOPRAVDA
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Když by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, byla by posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově.

Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou, neboť je na základě mimořádných opatření vlády uzavřena provozovna, kde pracuji. Tvrdí, že rozvázat dohodou pracovní poměr musím a že to pro mě bude výhodnější.
MÝTUS
Je třeba zdůraznit, že zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takové „řešení“ se z pohledu zaměstnance nejeví výhodně. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Při rozvázání pracovního poměru bez uvedení závažného důvodu je uchazeči o zaměstnání (v evidenci Úřadu práce ČR) vyplácena podpora v nezaměstnanosti v redukované výši. Situaci, kdy je provozovna dočasně uzavřena, lze řešit za pomoci některých opatření vlády, přičemž pracovní poměr zůstane zachován.

Zaměstnavatel mi může určit čerpání dovolené „ze dne na den“.
MÝTUS
Dobu čerpání dovolené určuje jednostranně zaměstnavatel, avšak musí vždy zaměstnanci písemně oznámit konkrétní dobu čerpání minimálně 14 dní předem. Bez dohody se zaměstnancem tak nemůže dovolenou nařídit „ze dne na den“.

Pokud pro mě zaměstnavatel nemá práci, může mi snížit náhradu mzdy na 60 % průměrného výdělku.
POLOPRAVDA
Pouze, pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může náhrada mzdy činit (nejméně) 60 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak zaměstnavatel tak může učinit pouze po dohodě s odborovou organizací. V případě, že u něj nepůsobí, lze dohodu nahradit vnitřním předpisem. Nelze tak učinit se zpětnou účinností.

Zaměstnavatel mi dává výpověď pro nadbytečnost a tvrdí, že nemám nárok na odstupné, neboť jsme v mimořádné situaci.
MÝTUS
Zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti [§ 52 písm. c) zákoníku práce], přísluší odstupné za podmínek stanovených § 67 zákoníku práce, a to bez ohledu na mimořádnou situaci, ve které se nyní nacházíme.

Zaměstnavatel mi může jednostranně snížit mzdu.
POLOPRAVDA
Ano, pokud je mzda zaměstnance určována mzdovým výměrem, její výše může být změněna rozhodnutím zaměstnavatele, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně, o výši mzdy musí být zaměstnanec informován před započetím práce. Odlišná situace by byla v případě, že by mzda byla sjednána v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě; ke změně výše mzdy by pak mohlo dojít pouze na základě dohody obou stran příslušné smlouvy.
 

Když mi byla nařízena karanténa, tak se nemohu domluvit se zaměstnavatelem na výkonu práce z domova.

MÝTUS
Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na práci z domova. V takovém případě zaměstnanci přísluší mzda, nikoliv náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Kontakty pro zaměstnance

Potřebujete více informací? Neváhejte se obrátit na infolinku 1212, Státní úřad inspekce práce nebo vaši odborovou organizaci. Pokud u vás na pracovišti není, obraťte se na Českomoravskou konfederaci odborových svazů, nebo Asociaci samostatných odborů. Pomůžou vám i poradí!

Státní úřad inspekce práce

Státní úřad inspekce práce Opava
Telefon: 800 60 60 70 (bezplatná linka)
E-mail: opava@suip.cz
Web: www.suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze
Telefon: 800 60 60 30 (bezplatná linka)
E-mail: praha@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze
Telefon: 800 60 40 60 (bezplatná linka), 950 179 400
E-mail: stredni.cechy@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích
Telefon: 800 60 50 60 (bezplatná linka), 950 179 511 (České Budějovice), 950 179 512 (Jihlava)
E-mail: budejovice@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni
Telefon: 800 60 60 20 (bezplatná linka), 950 179 611 (Plzeň), 778 745 147 (Karlovy Vary)
E-mail: plzen@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem
Telefon: 800 60 70 60 (bezplatná linka), 950 179 711 (Ústí nad Labem), 950 179 789 (Liberec)
E-mail: usti@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové
Telefon: 800 60 60 80 (bezplatná linka), 950 179 800
E-mail: hradec@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně
Telefon: 800 60 60 90 (bezplatná linka)
E-mail: brno@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě
Telefon: 800 60 60 10 (bezplatná linka), 950 179 211 (Ostrava), 950 179 216 (Olomouc), 771 132 402 (Bruntál), 778 451 246 (Jeseník)
E-mail: ostrava@suip.cz