koronavir COVID-19

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
z různých Krajských sdruženích OS KOVO přicházejí dotazy, které souvisí s možnými dopady tzv.
koronaviru na zaměstnance v kovoprůmyslu. Z tohoto důvodu zpracovali právníci OS KOVO rychlý
informační materiál, jak pokračovat v některých případech. Podrobnější informace budou
zveřejněny v příštím časopise Kovák.

Co mohou zaměstnanci očekávat v souvislosti s rozšířením koronaviru COVID-19 či jiné pandemie?
Množí se nám dotazy, kdy zaměstnavatelé nemají práci pro zaměstnance z důvodu nedostatku dodávek materiálu z Číny či jiných zemí postižených koronavirem. Jaké jsou práva zaměstnanců? Dle ust. § 207 písm. a) zák. č. 262/2006Sb., zákoníku práce, v případě, že nemůže zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80% průměrného výdělku.
Nedostatek výrobního materiálu je tedy prostoj, za který náležízaměstnanci nejméně 80% průměrného výdělku. Zaměstnavatel může tuto náhradu svým rozhodnutím nebo dohodou s odborovou organizací zvýšit. Zaměstnavatel může v případě prostoje převést zaměstnance na jinou práci jen s jeho souhlasem.

Může zaměstnavatel z důvodu nedostatku materiálu nařídit dovolenou?
V případě, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci z důvodu nedostatku výrobního materiálu, může se se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené. Pokud se na čerpání dovolené zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne, může zaměstnavatel dovolenou zaměstnanci nařídit s tím, že určenou dobu čerpání je zaměstnavatel povinen písemně zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době. V žádném případě nemůže zaměstnavatel nařizovat zaměstnanci čerpání neplaceného volna.

Co se stane, když mi bude v souvislosti s koronavirem nařízena karanténa?
Zaměstnavatel je dle ust. § 191 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti a po dobu karantény nařízené dle zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zaměstnanec je bez zbytečného odkladu povinen informovat zaměstnavatele, že je v karanténě a informovat ho o předpokládané době karantény. Lékař by měl vystavit potvrzení o nařízení karantény. Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Karanténu nařizuje poskytovatel zdravotních služeb, který zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně. Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, náleží stejná kompenzace, jako nemocnému zaměstnanci. Přísluší mu tedy po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy
nebo platu za podmínky, že zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské, že pracovní poměr trvá a že dosud nebyla vyčerpána podpůrčí doba určená pro výplatu nemocenského podle zákona o nemocenském pojištění. Tato náhrada je poskytována pouze za pracovní dny, případně svátky, za které by jinak zaměstnanci příslušela náhrada mzdy nebo platu či mzda se nekrátila. Od 15. dne náleží
zaměstnanci nemocenská.

V Praze 2. 3. 2020
Zpracoval právní odbor OS KOVO

další dokumenty ke stažení zde:

pandemický plán a krizový zákon